středa 23. ledna 2013

Don't stop me now...

cause I'm having a good time :-)))
myslím, že naposled jsem psala tak před týdnem. Mezitím se ve škole nic nedělo, kromě poslední prezentace před "partnerama" - staříci z Club Alpines Francais. To jsem oslavila minulý čtvrtek večer na místnim stadionu na ledních bruslích (akce školy ke konci semestru). No a jinak jsem hodně lyžovala. Asi nakonci sezóny udělám nějaký porovnání všech středisek ve kterejch jsem zatím byla.. Za poslední týden mám na účtě dvakrát 7 Laux a nedělní Valmorel. A většinou fakt krásný počasí. Je to prima, když si člověk může říct "tak dobře, pojedu lyžovat ve čtvrtek, protože to bude hezky..", a prostě jede. Dneska jsem byla běžkovat tady kousek v kopcích. Původně jsem si myslela, že pojedu jen s Alice, což je holka Yohannovýho spolubydlícího Nica. No ale nakonec jel i Nico a jejich dva kamarádi, z toho jeden Brazilec. Brazilcům prej v těch pralesích prej žádnej sníh nepadá, a tak byl na běžkách poprvý v životě :-). Jeli jsme tam takovou strašně rozvrzanou dodávkou, seděla jsem vzadu mezi kupou lyží, dřezem, sporákem a něčím, co vypadalo jako zmuchlanej padák. Ale dojeli jsme tam i zpátky, takže dobrý. Akorát běžkovat ve Francii stojí hodně peněz, když si musíte půjčit běžky i boty a navíc zaplatit jakejsi poplatek za to, že jsou všechny ty okruhy upravený - nutno přiznat, že parádně.
Jinak jsem si koupila lístek do Zurichu a zpátky, protože od druhýho do devátýho února jedu s tátou lyžovat do Livigna. A tejden před tím mě čeká workshop v Marseille - jo, škola už zas začíná. A to ještě ani nemáme všechny známky ze zimního semetru. Díky Marseille se tady minu s Alešem z frisbee, což mě dost mrzí... Doufám že to bude poprvý a naposled co někdo pojede do těhle končin a já tu zrovna nebudu.
Teď večer jsem byla na tréninku a pořád nechápu tu jejich chaotickou taktiku... zdá se mi jako kdyby to bylo něco ve smyslu "udělej lajnu, ale pak z ní vyběhni kamkoliv, kde je zrovna místo". Zajímavý je, že když se o to snažím, tak to vždycky dopadne špatně.. No a pak jsem přišla domů a Wolfgang si mezitím nazval Antoina a Souhila a Jonase na jammovací večer, takže všichni hráli na svoje kytary, harmoniky, ukulelele a piáno a my holky jsme seděly kolem s láskou v očích a pochvalama na jazyku. Krásnej večer. Dobrou noc. Miluju prázdniny v Grenoblu.

P.S.: Nestříkejte si Olynth. A když už, tak fakt ne dlouho. Přišla jsem na to, že celej můj věčně ucpanej nos mám právě z těch kapek. Teď abstinuju a sice jsem se kvůli tomu musela chvíli dusit, ale už je mi líp.
P.P.S.: Přečetla jsem Hobita




středa 16. ledna 2013

Catch la peuf, víkendový frisbee turnaj a pak už jen maličkosti

Právě sedím na prezentacích semináře "Pays de neige", na kterej jsme měli zpracovat historii vybrané vesnice. Za nás s Evou to v podstatě udělal celý Etienne, akorát jsme se tam s ním byly začátkem prosince podívat a teď jsme se naučily nějakej text, kterej k musíme k danému tématu odpřednášet... Těžká práce. Snad se nikdo nezeptá, kdo dělal tu plachtu, páč já na ní mám jenom pár fotek :-). Jinak všichni ty francouzi jsou úplně šílený a mají na plachtách strašně moc překreslenejch obrázků těch starejch vesnickejch baráčků. Nutno ale přiznat, že to vypadá dost luxusně. Ráda bych uměla víc kreslit..
Poslední týden (před posledním víkendem) jsem strávila víceméně v posteli, zotavujíce se z chřipky a předstíraje práci na Centru architektury pro Prahu. Akorát se nám moc nedařilo se nad tím s Alenkou sejít společně na Skypu. Ona totiž nejdřív v Praze dodělávala aťák, pak se učila chemii, pak jsem já jela na víkend pryč (o tom později) a tak jsme na tom společně pořádně probraly snad až včera, to jest den před odevzdáním. No a kolem dnešní půlnoci jsme to vzdaly. Co se dá dělat, nechť vyhrajou ti lepší. Já jsem se aspoň na dnešek vyspala :-).
No a teď ten víkend. Byl totiž báječnej. Jela jsem na "Catch la peuf", což je nepřeložitelnej název turnaje, který organizuje každý dva roky můj zdejší domácí tým Monkeys (ach to štěstí, že zrovna letos..). Odehrává se v horský vesničce Vajauny, která je propojená s lyžařským centrem Alpe d'huez. Vypadalo to na pěkně hnusný počasí, ale nakonec akorát v pátek nasněžilo a v sobotu se udělalo tak krásně, že jsem neodolala a vrazila aspoň na dopoledne před odpoledními zápasy lyžovat. Neuvěřitelnej pohled na všechny ty zasněžený kopce. Tohel mě nikdy neomrzí. Ale abych to neprotahovala, krom skvělých lyží se zlevněnými skipasy speciálně pro nás jsem byla v týmu co vyhrál turnaj, zaplavala jsem si zadarmo v příjemně teplé vodě v bazénu (do kterého jsme měli vstup zadarmo, stejně jako do sauny a páry a výřivky), skvělej jsem se najedla (dvě included večeře, snídaně s donáškou čerstvých baget až na pokoj, obědy jako bufet u tělocvičny), dostala jsem turnajový dres a disk, zúčasnila se nezapomenutelného svatebního průvodu za setmění s velkejma plápolajícíma svícema v rukou (jako oslava manželství páru, který se na tom samém turnaji před dvěma lety poznal) a taky sněhové bitvy s koulema z čerstvýho prašanu, pila jsem svařák... ale hlavně jsem se výborně pobavila s několika lidma a spoustu dalších trošku líp poznala (třeba teď už vím, že se mnou hrají v teamu ;-)). Vivat takovéhle turnaje, obzvlášť s přidanou hodnotou všech těch hor kolem. Chřipka se za ten víkend stala minulostí a teď budu sice možná ještě chvíli smrkat, ale jsem dost fit na to abych jela v pátek a pak v neděli zase někam lyžovat.

P.S.: V pondělí měla Camille narozky a tak jsme měli báječnej Cascatelle večer všichni dohromady v obýváku, s dortem, vínem, Macháčkem a Camillinou kanadskou kamarádkou Samuele. No a na úterý byl naplánovanej "Raclette" večer, přišla zas Samuele a byl tam i Souhil a moc nám to všem chutnalo. Mám ráda tyhle společný večery. Bude mi to chybět...
P.P.S.: Tak na to přišli.. Nebylo to moc těžký přijít na to, že to celý dělal Etienne. Ale tak doufám že to je prostě věc organizace skupiny, a ne jejich starost..

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 


úterý 8. ledna 2013

Nemoc, spolubydlící, centrum architektury

Pořád sotva vytáhnu pat z pokoje. Dneska jsem byla nejdál v Carrefouru a to mě schvátilo dost na celej zbytek dne a večera. Ale vrátili se poslední spolubydlící z vánočních prázdnin a musím přiznat, že když ve tři zarachotily klíče v zámku a já věděla, že to bude buď Wolfgang nebo Basak (protože Livia seděla v pokoji a učila se a Eva s Camille byl lyžovat), tak to ve mě vzbudilo velkou vlnu radosti. Byla to Basak, Wolfgang dorazil později odpoledne. Oba jsem je nesmírně ráda viděla. Mám tak skvělý spolubdlící!
Teď večer jsem se konečně dokopala k tomu si sednout k soutěžnímu projektu Centra architektury pro Prahu co chceme s Alenkou za týden odevzdat. Zatím jsme vymyslely místo. Je hustý, skvělý, nejlepší. Držte palce, ať mi nadšení vydrží. Mám na to asi tak zítřek, za kterej to musíme všechno (minimálně) vymyslet.

pondělí 7. ledna 2013

Všude dobře, doma nejlíp

Čtrnáctidenní návštěva Prahy za mnou. Výsledek: Nemocné tělo a vyléčená duše.
Konkrétněji jsem strávila celý zbytek prosince na nejrůznějších párty a hospodách, ovšem vždy s přáteli a kamarády. Obšas plánovaně, občas dost náhodou. Mluvila jsem.. česky. Trochu víc než jenom "jak se máš, co si dělal, co děláš a co budeš dělat". Hurá. Je to radost když rozumíte a víceméně umíte vyjádřit všechno co chcete. Hodně jsem si češtinu užívala třeba při diktování telefonních čísel, nebo v obchodě při placení (vím, zní to trochu přízemně :-)).
Dodělali ten dům na rohu Santinky u školy, a taky ten naproti Včele na Hanspaulce se dost pohnul, už skoro mají hrubou stavbu. A na jiném opravili fasádu. A otevřeli přímou cestu z Vozovny Střešovice do Strahovskýho tunelu a mámě skoro už vykvetly orchideje. A rok 2014 s otevřením nového metra se najednou vůbec nezdá tak daleko.. To jsou věci, které vás praští do očí víc po čtyřměsíční absenci, než když na ně každej den koukáte. Všeobecně jsem větší změnu pozorovala na barácích než na lidech, z nichž mnohé stejně vídám sotva jednou do půl roku.
Bylo to báječný. Všichni na vás najednou mají čas, všichni se s vámi chtěji vidět a vaší největší starostí je, jestli v daný den stihnete potkat tuhle i támhletu skupinku svejch kamarádů. Samozřejmě, že jsem nestihla všechno, co jsem měla v plánu. Hlavně kvůli tomu, že mě začátkem ledna schvátila chřipka. Chtěla jsem se víc procházet po Praze, protože mi to prostě dělá radost, chtěla jsem být na FA Nonstop, chtěla jsem jet za babičkou do Lípy a vidět se s tetou a strejdou Havrdovic, chtěla jsem jít s francouzskejma kamarádama do hospody, chtěla jsem si vyzvednout voličskej průkaz a určitě by se toho našlo víc...Nenaděláš nic.
Vlastně jsem se zpátky do Grenoblu docela těšila, i když ještě jeden týden v Praze bych si dala líbit. Mám vás všechny ráda, přátelé, rodino. Už teď mi chybíte.



Chronologicky, koho to zajímá, nechť luští
21.12. Příjezd, Slunovrat (Vánoce s oddílem) a následně hospoda s gymplem na "Blbým místě" (hospoda, kam už nepůjdem)
22.12. francouzský oběd s Alenkou a večer s Bobříkama (spřátelený oddíl) u nich v klubovně
23.12. výlet s tátou ku Příbrami, abychom zaměřili a zakreslili jeho nový byt, na jehož návrhu a zařízení se budu podílet. A pak jsem šla nakupovat dárky a potkala Karla co volí Karla a teď už bych taky volila Karla. Skončili jsme v hospodě. Velmi příjemné setkání, velká radost
24.12. Štědrý den, přijel brácha, ale pak přijel taky Tomáš ze Švédska, takže před půlnocí už jsme zase hospodě, s jeho neuvěřitelnou sestřenkou z New Yorku, pak se připojili i nějaký lidi od něj z gymplu a pak jsme se přesunuli do za kamarádem Karlem a dalšími mými známými z gymplu a zpívali jsme koledy a nejenom ty, pěkně hospodsky v Literární kavárně. Přišla jsem domů v pět ráno.
25.12. A v osm vstávala abych odjela s bráchou na Moravu do Tišnova podívat se na jeho bowlingový centrum, kde pracuje jako provozní. A taky k němu na byt a pro plechovku broskví a brambory do jiný hospody v jiný vesnici, aby mohli hostům na herně uvařit. A večer zpátky do Prahy-Běchovic, na frisbee vánoční párty.
26.12. Jsem spala myslim. A pak jsem šla k Alence vymýšlet centrum architektury. Poprvé od tý doby, co jsem přijela, sem byla celý večer i noc doma :-)
27.12. K zubařce, rande s Karolínkou a pizzou z obchodu zpozarohu, 15ti minutovej pokec s Márou na Hradčanský, návštěva Gočových (s Jirkou jsme přišli obhlídnout téměř hotovou práci na našem návrhu kuchyně - je to radost, první architektonický realizace téměř hotová a navíc zaplacená :-)). Večer jsme s Vítkem a Tomášem odjeli na Tomášovu chatu do Krkonoš.
28.-30.12. u Tomáše, nepopsatelně skvělý; nezapomenutelnej nákup, chlastání, hraní na kytaru a buben, výlety, vstávání při západu slunce...
30.12.2012-1.1.2013 - Silvestr u Alenky na chatě s lidičkama z frisbee, taky v Krkonoších, trochu klikání, opileckých her, inhalace čerstvýho vzduchu (a nejenom toho teda :-)), koukání na ohňostroje, a nezapomenutelá cesta zpět do Prahy s delší zastávkou na Dubečku při výměně aut (vybitá baterie u Alenčinýho auta)
2.1.2013 - vánoční oběd u babičky, pak jsem si vyzvedla bakalářskej diplom a potkala Ondřeje Synka, kterej mi řekl že svůj bakalářskej diplom si v Liberci nevyzvedl doteď, a taky že ho nikdy nikdo nechtěl vidět, pak zázvorovej čaj s Adamem a domů léčit, leze na mě chřipka :-(
2.-5.2013 ležím doma, skolilo mě to. Spím, koukám na filmy a užívám toho, že vlastně nic dělat nemusím. V sobotu mi táta dojel překlopit všechny data z disku na nějakej větší disk, což nám zabralo celej den, ale ulehčí mi to minimálně celý příští půlrok. A večer jsme zašli s bejvalejma Dálavanskejma vedoucíma a dalšími přáteli do hospody (v mým případě na mátovej čaj). A pak sem musela balit ;-(
6.1. Odjezd zpět do Grenoblu, let v pohodě, ale po přistání nám ujel bus asi o dvě minuty, tak jsme čekali v letištní hale hodinu na další, do kterýho jsme se ale nakonec nevešli, takže jsem čekali ještě půl hodinu na další a tím si cestu do Grenoblu protáhly o dobrý dvě hodinky. Ale velká radost, vidět se s Camille a Livií (Basak s Wolfgangem ještě užívají prázdnin).